Blesk – Kočičí princ

Blesk v úterý 7. října 2008 na pulty přinese film Kočičí princ, cena obvyklých 49,- Kč.  A netradičně začnu rovnou citací z komentářů – „velmi zajímavá a na naše poměry velmi netradiční pohádka, kterou jsem jako dítě nechápal a nenáviděl, někdy děsila a jindy byla děsivě nudná…“ Mám totiž vcelku obdobné vzpomínky a prosté označení pohádka se mi pro tento titul zdá téměř nepatřičné. Poetické zacílení i snaha dotknout se dětského vnímání světa kolem sebe se poněkud minuly účinkem.

Příběh o Terezce a Radkovi, kde se díky dětské představivosti prolíná realita s pohádkovou fantazií. Začíná v okamžiku, kdy se rodina správce zámku Krále stěhuje na nové působiště. Tatínek, maminka i jejich dvě děti, Radek a pětiletá Terezka, a nakonec kočka Líza. Fantazie obou dětí mění krajinu, kterou projíždějí, v pohádkovou zemi a když nákladní auto uvázne ve sněhové závěji, přijede kouzelný dědeček na saních tažených koňmi a odveze je do zámku, kde se setkají s tajemným černým jezdcem na černém koni. Později zjistí, že je to zámecký restaurátor Albert, který nemá rád kočky. Když se Líze narodí pět koťátek, zjistí děti, že je Albert odvezl ze zámku a vydají se po jeho stopách. V poslední chvíli se jim podaří kočičí rodinku zachránit, ale v noci se pak Radek, potají sledován Terezkou, vydá do kouzelné země za zrcadlem, aby tu získal živou vodu, která by zachránila život utopené Líze.

Při svém putování potkají postavy a postavičky ze známých příběhů (třeba Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého) a prožijí spousty neuvěřitelných dobrodružství. Jako myší princeznička se na plátně poprvé objevila desetiletá Tereza Brodská.

A opět mohu sáhnou do starých časopisů Kino – číslo 6, ročník XXXIV, vydáno 20. března 1979, strana 3 a 4 z pera autorky Aleny Bechtoldové.

Kdo z nás si někdy nepřál, aby se černé změnilo v bílé, zlo v dobro, tma ve světlo? Dospělý svět bývá příliš realistický, skeptický. Jen šťastné děti bydlí v pohádce. Důvěřivé oči, plné údivu a fantazie, dokáží čarovnou mocí přetavovat všední jevy kolem sebe ve výzbamuplné příhody. Znají proto i tajemné cesty, které vedou k prameni živé vody, jež hojí všechny šrámy. Kdo z nás nebyl dítětem, kdo z nás nechtěl prožít onu cestu za pohádkou? Stačí se jen rozpomenout…

Nový barevný film scénáristy Oty Hofmana a režiséra Oty Kovala, který byl k Mezinárodnímu roku dítěte natočen v koprodukci s NDR, je k tomu jedinečnou příležitostí. Kočičí princ je moderní pohádka, její příběh vychází z reality. Pohádkové tu pramení z touhy dětí vytvořit si pohádku ze všeho, z čeho je utkáno jejich nejbližší okolí. Zamračený zámecký restaurátor Albert, který nesnáší kočky, protože tropí neplechu a ruší ho při práci, je například pro ně symbolem zla, neboť se pokusil utopit jejich Lízu i s koťaty. Děti by chtěly bezvládné zvířátko přivést k životu. Ale většina toho, co dosud znají, jsou pohádky. Věří jim, protože v nich vítězí bílé nad černým, dobro nad zlem – a proto sní o živé vodě, která jediná může přivést Lízu k životu…

…Ze stovek dětí jste si vybral Pavla Hachleho a Žanetu Fuchsovou. Měl jste šťastnou ruku?

Potřeboval jsem vedle sebe postavit děti, které by splňovaly představy scénáře. Měl by to být kluk vážný, zamyšlený, důležitý, chytrý, citlivý a hezký. Pavel mou představu splňoval. I on si zřejmě žije svůj svět kdesi v pohádce. Ale v tom byl právě ten problém. Byla s ním dost obtížná práce, protože filmování ho nebavilo. Musel jsem se snažit především získat jeho důvěru, což se mi, myslím, nakonec podařilo. S Žanetkou to bylo jiné. Jak sama řekla, roli si sama vybojovala. K práci na filmu přistupovala programově, cílevědomě, a bavila ji – dá-li se to říci o šestileté holčičce… Hrála sebe samu. Vedle toho s ní nebyly žádné problémy, pokud jde o text. Scénář znala celý nazpaměť, i když po filmování šla teprve do první třídy.“

Film se točil na nejrůznějších našich hradech a zámcích – na Konopišti, Sychrově, na Hrubé Skále, také v barrandovských ateliérech, ale i v NDR.

Koprodukce byla dána nedostatkem exteriérových prostředí u nás (moře, poušť), v rámci ní hraje ve filmu i německý herec Winfried Glatzeder, jenž ztělesnil postavu restaurátora Alberta. V Německu jsme také točili scény se zvířaty. Na začátku své pohádkové cesty děti procházejí Edenem. Byla tu spousta nahatých dětí spolu s lvíčky, tygříky, slůňaty; v pozadí byli i nosorožci, plameňáci, želvy, bizoni. Zvířata nám zapůjčila berlínská ZOO.“

„Práce to byla hezká. Rád jsem se vracel do dětských let, a myslím si, že i celý štáb. Radost, kterou jsme si tímto filmem udělali, nebude, doufám, jen naší radostí, ale i těch, kteří film uvidí.“

Žánr: Pohádka

Země původu: Československo / NDR

Rok vzniku: 1978

Délka: 79 minut

Premiéra v kinech ČR: 1. září 1979

Režie: Ota Koval

Scénář: Ota Hofman

Produkce: Jan Vild

Hudba: Luboš Sluka

Kamera: Andrej Barla

Kostýmy: Theodor Pištěk

Společnost: Filmové studio Barrandov – Výrobní skupina Oty Hofmana / DEFA – Výrobní skupina Roter Kreis

Hrají: Pavel Hachle (Radek), Žaneta Fuchsová (Terezka), Winfried Glatzeder (Albert), Vlastimil Hašek (otec), Jana Andrsová-Večtomová (matka), Bohumil Vávra (děda), Alena Kreuzmannová (stará služebná), Veronika Stýblová (Míša), Tereza Brodská (princezna), Jana Andresíková (učitelka), Valerie Kaplanová (babizna), Jaroslava Schallerová (Sněhurka), Boris Hybner (Bystrozraký), Michal Tučný (Široký), Tomáš Tintěra (Dlouhý), Zdena Sedláková, Petra Voigt, Rudiger Flakus, Martin Janeček, Kurt Sperling

Údaje o DVD:

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: české

Obraz: barevný PAL 4:3

Bonus: Filmografie, Fotogalerie, Rozhovory (Pavel Hachle, Jana Andrsová-Večmotová, Karel Smyczek)

Typ disku: DVD 5

Regiony: All