Ve středu 19. února 2014 nabídne další novinku společnost Filmexport Home Video a za 99,- Kč bude ke koupi zfilmovaná literární předloha Siréna. Skvěle natočená revoluční legenda podle románu Marie Majerové.
Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna…
Příběh filmu se odehrává v Kladně roku 1889. Rodina hutníka Hudce žije v bídě stejně jako většina dělnických rodin. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace nutí havíře vyhlásit stávku.
Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn.
Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!
Siréna je ojedinělé dílo, které vůbec nezestárlo. Jeho předností je podmanivé vizuální ztvárnění dělnického prostředí a pohnutek lidí, které beznadějná situace žene k pudovému jednání. Film právem získal v roce 1947 na VIII. MFF v Benátkách Velkou cenu a cenu za filmovou hudbu, zároveň v tomtéž roce byli státní cenou odměněni Marie Majerová, Karel Steklý, Jaroslav Tuzar, E. F. Burian a Marie Vášová.
Na csfd.cz 62 procent: Autentický film, nepoznamenaný nastupující politizací, byť se věnuje dělnické třídě a vykořisťování.
Žánr: Drama
Země původu: Československo
Rok vzniku: 1947
Délka: 75 minut
Kinopremiéra v ČR: 11. dubna 1947
Režie: Karel Steklý
Pomocná režie: Václav Gajer
Námět: Marie Majerová (román Siréna)
Scénář: Karel Steklý, Jan Weiss
Produkce: Miloš Mastník, Josef Holomý, Karel Oliva
Hudba: Emil František Burian
Kamera: Jaroslav Tuzar
Druhá kamera: Jaroslav Kníže
Asistent kamery: Oldřich Payer
Střih: Jan Kohout
Zvuk: Josef Vlček
Kostýmy: Josef Gabriel
Masky: Antonín Riegel, Jan Štětina
Architekt: Štěpán Kopecký
Výtvarník: Prokop Pěkný
Odborný poradce: Jaroslav Váchal /vojenský/, Jaroslav Špatenka v. insp. /dráhy/, Zdeněk Vašata /církevní hudba/, V. Hadinec /šerm/
Společnost: Československá filmová společnost, skupina: Zdeněk Reimann
Hrají: Ladislav Boháč (tavič Hudec), Marie Vášová (Hudcová), Oleg Reif (Rudolf, syn Hudcových), Naděžda Mauerová (Růžena, starší dcera Hudcových), Pavla Suchá (Emča, dcera Hudcových), Josef Bek (horník Karel Hampl, Růženin milý), Bedřich Karen (generální ředitel dolů Bacher), Bohumil Machník (ředitel dolu Roth), Lída Matoušková (Kazdová), Anna Houdková (Zeithamelová), Jaroslav Zrotal (tavič Hroník), Věra Kalendová (svačinářka Černá), Josef Dekoj (Černý), Miloš Nedbal (důlní Bílek), Josef Benátský (starosta Hrabě), Stanislav Neumann (strážník Trojan), Bedřich Kubala (Bosňák), Jaroslav Mareš (Klen), Josef Hořánek (měšťan), Karel Svoboda (kliďas), Marie Štichová (Loučilová), Růžena Gottliebová (Zimová), Jaroslav Kapr (Sršeň), Věra Warenová (Bacherová), Felix le Breux (ředitel hutí Pásek), Stanislav Vyskočil (předák z Prahy), Vladimír Hlavatý (redaktor z Prahy), Karel Jelínek (četník), Leopold Horešovský (četník), Viktor Očásek (lokaj), Jarka Pižla (číšník), Kamil Blahovec (Plaček), Karel Fořt (lokaj), Frank Rose-Růžička (havíř), Antonín Jirsa (host v krčmě), a další
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky
Titulky: česky pro neslyšící
Obraz: černobílý PAL DVD5 4:3
Bonus: žádný