Blesk – Lásky jedné plavovlásky

Blesk zaplní ve čtvrtek 30. října 2008 další mezeru v klasických titulech naší kinematografie vydáním filmu Lásky jedné plavovlásky za 49,- Kč. Sice jsme měli možnost již před časem, ale od té doby již uplynulo mnoho vody.

Druhý celovečerní film Miloše Formana vypráví příběh osamělé mladičké plavovlásky. Andula je jednou ze dvou tisíc pracovnic velké továrny v malém středočeském městečku, kde žijí necelé dvě stovky mužů, z toho je stopadesát ženatých a jejich manželky si je střeží jako oko v hlavě. Nezkušená dívka, odkázaná na internát, žije bez rodičů, a tak dostává cenné rady do života pouze od spolubydlících na ubytovně, vychovatelky a mistra v továrně. Touží po troše prosté lidské lásky, a ve své naivitě proto snadno uvěří slibům, lichotkám a dárkům.

Vesnický frajer Tonda ji nachytá na prstýnek, ženatý myslivec ji zaujme naivním vyprávěním o lese a zvěři. Také prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků. Až se konečně objeví ten pravý – mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za svou láskou do Prahy. Když se seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak…

Kino v roce 1965, číslo 11 ročníku XX ze dne 3.června 1965, strany 7, 8 a 9, autorka Lída Grossová:

Miloše Formana Opus č. 2 – Černý Petr se tentokrát jmenuje Andula. Je bohatší o fyzický půvab, žije v jiném městě, v jiných starostech – o to horších, že protivníkem není druhá osoba, otec, ale ona sama, její iluze a ideály. Stojí spíš za pubertou než před ní…Už nepotřebuje reprodukci Giorgionovy Venuše, lépe řečeno, obraz některého z Adonisů, aby se poučila, co ji v životě čeká. Už mizí okouzlení z prvních samostatných krokl v „existenci“ – protože Andula zná i její hořkost.

A přesto, je ze stejného těsta jako „Černý Petr“. Je jeho blízkou příbuznou, neboť za oběma stojí scénárističtí otcové Papoušek, Passer a Froman, který jako režisér jim určil i tvář, gesta, přízvuk, akci… Ani pro Andulu neplatí výzva „Staňte se generací kosmonautů, vědců, průkopníků“ a tak dál, ani ona neporučí větru, dešti – a tak dál…

„Tyhle perspektivy se vztahují asi tak na dvě procenta mládeže“, říká režisér Miloš Forman. „Ale mne zajímá těch devadesát osm dalších ze sta. Protože s nimi nikdo nepočítá. Zůstávají všeobecně bez povšimnutí – protože neslibují talent, nestanou se asi význačnou silou společnosti, chybí jim „ta hlava“ na zdolání kosmu a podobné činy. Mám rád, znám a chápu tyhle obyčejné lidičky, jsem pro ně zaujatý. Na fakt jejich zbytečnosti reagoval film Černý Petr, v Láskách reakce pokračuje. Chcete-li, je to i vysvětlení, proč točím filmy o mladých…“

Představitele Černého Petra bylo zapotřebí nalézt, ale Andulu znal Forman řadu let a jen čekal, až mu jednoduše do role dospěje. Dnes je Haně Brejchové, sestře slavné Jany, devatenáct let. Je to maturantka, šťastným řízením osudu rovněž vybavená hereckým talentem.

Rozdíl je v osobnostech: Jana se vždycky blížila víc k intelektuální sféře, Hana je prostší a jednodušší, snad i proto, že není tak výrazně hezká. Talent by jí určitě umožnil uplatnit se i v jiných druzích filmu, fyzický typ je ale určitým omezením… Má úžasnou schopnost volného projevu – i s tím nebezpečím, že nepozná míru. Ale Vláďa Pucholt ji pevně držel v rytmu scény, v profesionální poloze…“

Vladimíra Pucholta si pamatujeme hlavně ze Starců na chmelu a ovšem i z Černého Petra. Ten tam je však v novém Formanově filmu zadrhávající, zbrklý výrostek Čenda. Milda má bílou košilku a dokonale povrchní a vrozeně cynický vztah k životu. Pucholt totiž není stereotyp…

Řekl bych, že je to náš nejmodernější mladý herec. Je perfektní profesionál, má dobrovolnou kázeň. Ani filmy odlišného stylu mu neublíží. Přistupuje k nové práci jaksi neposkvrněný, vždy začíná znovu, aniž by zapřel kouzlo své osobnosti. Udělá vše, co po něm režisér žádá. Ve vztahu k sobě nemáme stud, věříme si, neznáme zbytečný respekt a strach z chyby, která se může stát komukoliv. To podle mne podmiňuje dobrou, společně procítěnou práci…“

Žánr: Komedie

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1965

Délka: 75 minut

Premiéra v kinech ČR: 12. listopadu 1965

Režie: Miloš Forman

Pomocná režie: Ivan Passer

Asistent režie: Lilian Havlíčková

Dramaturgie: Václav Šašek

Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer

Produkce: Rudolf Hájek, Doro Vlado Hreljanovic, Jaroslav Solnička

Hudba: Evžen Illín

Kamera: Miroslav Ondříček

Druhá kamera: Ladislav Chroust

Asistent kamery: Rudlof Blaháček

Architekt: Karel Černý

Kostýmy: Zdena Šnajdarová, Emilie Fišarová

Masky: Rudolf Hammer

Střih: Miroslav Hájek

Zvuk: Adolf Böhm

Spolupráce: Pavla Marková, Jitka Šulcová, Miloš Červinka

Společnost: Filmové studio Barrandov – Výrobní skupina: Šebor – Bor

Natáčeno: Zruč nad Sázavou

Hrají: Hana Brejchová (Andula), Vladimír Pucholt (klavírista Milda Vašata), Vladimír Menšík (záložák Vacovský), Ivan Kheil (záložák Maňas), Jiří Hrubý (záložák Burda), Milada Ježková (Mildova matka), Josef Šebánek (Mildův otec), Marie Salačová (Marie), Jana Nováková (Jana), Jarka Crkalová (Jaruška), Zdenka Lorencová (Zdena), Táňa Zelinková (dívka s kytarou), Jan Vostrčil (major), Josef Kolb (mistr Pokorný), Antonín Blažejovský (Tonda), M. Zedníčková (vychovatelka), Slavoj Banzet (záložák), Ota Heinitz (záložák), Čáslavský (záložák), Navrátil (záložák), dr. Sviták (záložák), Otto Sattler (houslista), Antonín Keyř (účetní), Jindřich Heidelberg (ředitel), Dana Valtová (Bohunka), V. Víšková (slečna), Bezzemková (slečna), Arnošt Vrána (hudebník)

Údaje o DVD:

Zvuk: Dolby Digital 5.1, 2.0 česky

Titulky: česky, anglicky

Obraz: černobílý PAL 4:3

Bonus: Filmografie, Fotogalerie, Rozhovor s panem Ondříčkem