Rok 1979
Filmfokus, autor: Ivo Šafus, Čtvrtek, 25. 09. 2008
Kdo to s námi již nějakou chvíli táhne, dozajista ví, že v záhlaví máme uvedeno Webzine o filmech a DVD. Tudíž nejsme jen odkazovým seznamem toho, co kdo vydává jako příbal, i když tyto informace tvoří většinu našeho obsahu. Občas zabrousíme na festivaly a přehlídky, občas upozorníme na něco z televize.
A dozajista také leckdo ví, že je nás víc (nebojíme se vlka nic), každý máme svou oblast, libůstku, zdroje. Již párkrát jsem použil v upoutávkách stará čísla časopisu Kino (doufám, že to někdo četl). A momentálně bych do nich sáhnul rád pro inspiraci znovu. Pokud totiž vzrušené diskuse vyvolával Major Zeman nebo nyní Žena za pultem, zdá se mi to ta pravá chvilka pro připomenutí, že vzpomínky možná blednou, zlé se zapomíná, ale písmenka (aspoň ta na tištěném papíře) zůstávají stejná.
A proto právě otevírám časopis Kino číslo 1 ročníku XXXIV., které vyšlo 9. ledna 1979. Hned na třetí straně je úvodník Dr. Jiřího Purše, ústředního ředitele Čs. filmu s názvem Československý film na prahu roku 1979:
Čs. kinematografie vstupuje do nového roku 1979 s odhodláním navázat na pozitivní výsledky, jichž bylo dosaženo v uplynulém roce 1978, který byl rokem 80. výročí vzniku naší kinematografie, a jenž byl pro naši kinematografii vcelku velmi úspěšným. Vedle toho, že byly splněny všechny podstatné úkoly, podařilo se v uplynulém roce provést na vynikající úrovni XXI. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a Filmový festival pracujících, který dosáhl rekordních výsledků jak v návštěvnosti, tak v počtu míst, kde byl uspořádán. Rovněž v oblasti tvorby i zahraničních styků bylo dosaženo řady pozitivních výsledků. Nejsme zcela spokojeni s výsledky v oblasti filmové distribuce, kde zřejmě existují ještě rezervy a další možnosti k zlepšování naší práce. Když se nyní zamýšlíme nad úkoly naší kinematografie v roce 1979, bude nutno zaměřit naši pozornost na kvalitativní stránku veškeré naší práce.
V souladu se závěry 11. a 12. zasedání ÚV KSČ jsme i pro oblast kinematografie provedli rozpracování úkolů a jejich aplikaci na podmínky našeho filmu. Půjde o to, abychom ve všech oborech činnosti celého našeho filmového odvětví prosadili myšlenky těchto zasedání, které jsou předpokladem k tomu, abychom úspěšně splnili celkové závěry XV. sjezdu KSČ.
V roce 1979 oslaví naše země 10. výročí nástupu nového vedení KSČ v čele se s. Husákem, které vytvořilo předpoklady k likvidaci politické krize z let 1968-1969 a k nástupu do normální práce při výstavbě rozvinuté socialistické společnosti. I naše kinematografie, kde byly rovněž před 10 lety provedeny základní změny kádrového, organizačního a především kulturně politického charakteru, bude muset v plné šíři nastoupit ke zkvalitnění své práce. Půjde především o to dále zlepšovat průměrnou úroveň naší filmové tvorby jak celovečerní, tak krátkometrážní. V roce 1979 mají naše studia natočit již 46 celovečerních filmů a opět několik stovek krátkometrážních filmů. Vedle toho, že budeme klást důraz na žánrovou pestrost a tematickou šíři naší filmové tvorby, náš hlavní zájem je zaměřen na to, aby vznikala taková filmová díla, která budou mít na vysoké ideové i umělecké úrovni co říci našemu divákovi. A to nebude jednoduché.
A tak dál, a tak dál...
A představte si, že to byl rok, kdy se na stránkách právě tohoto časopisu v prvních šesti měsících objevily informace o filmech, jako jsou Otranský zámek Jana Švankmajera, Skandál v Gri-Gri baru Karla Steklého, Střepy pro Evu Rudolfa Adlera, Mladý muž a bílá velryba Jaromila Jireše, Božská Ema Jiřího Krejčíka, Silnější než strach Vladimíra Čecha, Kočičí princ Oty Kovala, Leť, ptáku, leť Jiřího Hanibala, Tři od moře Jaromíra Borka, Kulový blesk Zdeňka Podskalského a Ladislava Smoljaka, Město mé naděje Jana Kačera, Brácha za všechny peníze Stanislava Strnada, Diagnóza smrti Petra Schulhoffa, Housata Karla Smyczka, Nekonečná – nevystupovat Radima Cvrčka, Balada pro banditu Vladimíra Síse, Vražedné pochybnosti Ivo Tomana, Deváté srdce Juraje Herze, Smrť šitá na mieru Martina Hollého, Sneh pod nohami Ivana Húšťavy... A v tomto roce vznikl třeba i Večerníček o Dášeňce, abych zůstal pouze v domácím ringu.
Co tím chtěl básník říci? No, třeba to berte tak, že ať si kdo chce co chce plká, vznikají i věci přetrvávající dobu svého vzniku, že na spoustu balastu připadá méně hodnot a nebo že je ještě stále co vydávat, stačí jen prohrábnout katalogy...
9 Komentáře
. No ano, pamatuji se na obdobné vyjádření z jiného ringu, které ale vyznělo stejně - že za totality nám cenzura ve Sci-Fi dovolila číst jen to opravdu kvalitní a uchránila nás záplavy toho, co je na pultech dnes.Napište komentář
22.05.2009 04:02