DVDINFORM.cz

Film je volnou adaptací autorské divadelní inscenace Bolka Polívky, jejíž rámcový děj umožňuje v některých scénách zachovat původní divadelní stylizaci. V režii Věry Chytilové tak vznikla vtipně realizovaná a efektní koláž pro všechny ctitele Bolkova osobitého, místy až absurdního humoru. Rozvíjí základní myšlenky Polívkovy hry a obohacuje je o nový rozměr. V představení jde o postižení dvou odlišných životních postojů, o vztah moci a podřízenosti, o střet mezi despotou a svobodným tvůrcem, o polaritu lásky a nenávisti, života a smrti. To vše je zachyceno prostřednictvím dialogů, pantomimických výstupů i originálních gagů kruté středověké královny a jejího dvorního blázna. Absurdní komedie Věry Chytilové tuto rovinu zachovává a rámuje je ji současností. V hlavních rolích se jako šašek objeví Bolek Polívka a jeho bývalá manželka Chantal Poullainová jako královna.

V 80. letech minulého století přistoupila Věra Chytilová dvakrát ke spolupráci s Boleslavem Polívkou. Zatímco v případě Kalamity se jednalo jen o Polívkovo herecké angažmá, o šest let později natočila film podle jeho stejnojmenné hry Šašek a královna. Groteskní podobenství o vztahu moci a umění sklízelo úspěch už ve své divadelní verzi, ale všeobecně známým se stalo právě díky filmu. Chytilová do něj vložila nejen „šaškovský motiv" z předlohy, ale filmovou verzi obohatila také o jiné časoprostorové roviny (minulost, současnost, fantazie) i o různé varianty střetu dvou principů (svoboda - moc, muž - žena, sen - skutečnost, fantazie - racionalita), porůznu prostupující její tvorbu. I přesto, že byl Šašek a královna hodnocen jako určitý ústup od typické režisérčiny poetiky, patří mezi její velká díla.

I tento film neušel pozornosti časopisu Kino. Číslo 3 ročníku XLII. ze dne 3. února 1988 přineslo na titulu fotografii Bolka a Chantal v přestávce natáčení a na stranách 8 a 9 rozhovor Radovana Holuba s režisérkou:

Jedním z nejpozoruhodnějších současných projektů Filmového studia Barrandov je bezesporu snímek Šašek a královna, jehož divadelní předobraz známe minimálně z televizní verze. K jeho realizaci spojili síly režisérka Věra Chytilová a autor a herec Boleslav Polívka. Oba jsou mimořádně vyhraněnými osobnostmi. Jak se vlastně pracuje s Bolkem Polívkou a jak probíhalo natáčení?

„Natáčení probíhá vždy strašně, protože jsem vždy hrozně skeptická vůči všemu, co se až dosud udělalo. Bolek Polívka je ohromně tvůrčí člověk, navíc není jen autorský typ; jeho génius je génius umělce vynalézavého a trpělivého, a zároveň nepodléhajícího okamžitým depresím jako já sama. Byl vžy přesvědčen, že natáčení dobře dopadne. Vyzařuje rovnováhu a klid. Já nemám jeho moudrou vyrovnanost, mám v sobě víru i nevíru zároveň. V práci jsem spíš pesimista a zdá se mi, že je více ztrát než nálezů. Čím déle točím, tím větší břemeno chyb a rizik v sobě nesu. Hroutím se pod tím, je to jako nákladní vlak, kterému přibývají vagony a který není s to dojet do cíle. S tím, co natočím, se pak zamknu ve střižně se záměrem nikomu neukázat ani metr. Tam pak začíná zápas, který se zostřuje, je to balvan, který osekávám, zahazuji balast, přebírám použitelné úlomky...

Bolek je jedním z mála, kterému nevadí, když se rozčiluju. Nehroutí se při tom, jako by každou excitaci bral jako zdroj inspirace, čerpal z ní pro své divadlo. Mé nerváky pozoruje s úsměvem, který mě uklidňuje, jako by říkal: jde jen o hru, ve které jsme všichni herci. Nutí mě dívat se na věci z ptačí perspektivy, tedy tak, jak sama proklamuji, ale co mnohdy nedokáži. Totéž platí o kameramanu Malířovi. On neslyší křik, ale to, co je pod ním. Jde mu o věc, je fanatikem v tvůrčím smyslu. Dovede domyslet to, co se pokouším vyslovit, co jen cítím. Jeho neklidná kamera mi velmi vyhovuje, jsem sama taková. Neklid mne lépe svazuje s věcmi, mám ráda jejich proměnlivost, neviditelná spojení a překvapující seskupení. Neuznávám však žádný recept, jakýkoli recept je použitelný. Vše, co už bylo učiněno, odmítám. Chci šlapat na novou, třebaže nejistou půdu. A přece nakonec zjišťuji, že člověk se vlastně stále opakuje. A ve střižně? Jeden film se vytváří ve scénáři, úplně jiný se pak natočí a zcela jiný film se z natočeného sestřihne. Předem si nedovedu představit, co z toho vznikne. Jsem vedena mlhavou, jen stěží dosažitelnou představou, jíž se jen částečně hotovým dílem dotknu."

Článek pak dále pokračuje úvahami nad humorem v české tvorbě, ekonomickou situací v národní kinematografii, kultivací diváka a specifikem žen-autorek.

A sám Bolek vzpomíná takto...

Žánr: Komedie

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1987

Délka: 113 minut

Premiéra v kinech ČR: 1. dubna 1988

Režie: Věra Chytilová

Scénář: Boleslav Polívka, Věra Chytilová

Produkce: Miroslav Smrček, Ivan Helcl, Luboš Kozák

Hudba: Jiří Bulis

Kamera: Jan Malíř

Společnost: Filmové studio Barrandov - Výrobní skupina 1.DVS, vedoucí Jiří Blažek

Hrají: Boleslav Polívka (Slach / šašek), Chantal Poullain (Regina / královna / Kaizrová), Jiří Kodet (König / král / Kaizr), Vlastimil Brodský (Václav), Jiří Pecha (hajný), Lumír Tuček (soused), Miroslav Maryška (Berka / kat), Marta Richterová (hostinská), Lenka Vychodilová (Mařenka), Marie Rosůlková (dvořan), Nina Bártů (dvořan), Jiřina Steimarová (dvořan), Nelly Gaierová (dvořan), Vladimír Leraus (dvořan), Gustav Nezval (dvořan), Raoul Schránil (dvořan)

Údaje o DVD:

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: česky pro neslyšící

Obraz: barevný PAL 4:3

Bonus: Filmografie, Fotogalerii, Rozhovory (Věra Chytilová, Boleslav Polívka, Chantal Poullain)