Blesk – Kladivo na čarodějnice

Je stále ještě pár českých filmů, na které netrpělivě čekám. Jeden zářez si budu do pažby moci udělat díky deníku Blesk ve čtvrtek 2. října 2008. Na tento den je totiž oznámeno vydání titulu Kladivo na čarodějnice, cena obvyklých 49,- Kč. Film Otakara Vávry vznikl podle románu Václava Kaplického a dochovaných zápisů z čarodějnických procesů. 

Film se námětem vrací do 17.století. Děj zahrnuje osudy skupiny obžalovaných z autentických inkvizičních procesů v Čechách (1678-1695), kterým ve skutečnosti padlo za oběť 105 lidí. V době, která už byla schopná šířit osvětu a humanizmus, propukl najednou překonaný středověk a nejprimitivnějším způsobem uvedl znovu do chodu hrozný mechanizmus demagogie, dogiem, patologických skutků, vzkřísil nesnášenlivost, nenávist a právo argumentu odvozeného z temného mýtu, přičemž silou brutální moci a násilí vyvolal zbabělost a lhostejnost většiny.

 

Do města Šumperka je povolán inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům města se náhle vynoří moc, která pode rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje jen a jen vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky nevinných lidí a zničit své odpůrce. Jejím pomocníkem je zbabělost a lhostejnost lidí, kteří poznají pravdu, ale jsou příliš hloupí nebo zbabělí na to, aby ji dokázali obhájit… Působivé ztvárnění nelidsky krutých mechanismů ničím nekontrolované moci má neskrývaně nadčasovou platnost.

 

 

 

 

Pochopitelně ani tento film nemohl v časopise Kino chybět. Číslo 17, ročník XXIV, vydáno 21. srpna 1969. Na stranách 2 a 3 se filmu věnuje článek Karla Hvížďaly :

 

Čarodějnice jsou osoby, které uzavírají s ďáblem řádný spolek, zříkajíce se slavně Boha a víry křesťanské a přijímajíce ďábla za svého pána, začeš jim tento propůjčuje konati nadpřirozené věci.

 

Dovoleno jest svésti obžalovanou k vyznání přislíbením mírnějšího trestu, nebo úplné milosti. Může se jí naznačiti, že toliko jistou dobu vězněna bude. Slib ten musí ovšem soudce splnii a čarodějnici teprve po uplynutí naznačené doby upáliti, Může se jí také milost přislíbit a pak jiného na svém místě ustanoviti, který nad ní vynese ortel smrti. Tak dovoluje právo lidské i božské.

 

Kladivo na čarodějnice je název citované knihy, kterou na přelomu patnáctého a šestnáctého století na přímý příkaz papeže napsali dva mniši, dva erotičtí sadisté. V pěti dílech této knihy se velice dogmaticky vysvětluje, co je to čarodějnice a co to je boj s ďáblem za očištění církve. Kniha je zároveň dokonalým popisem výslechů a mučení obviněných osob. Přesně podle této knihy vedl Jindřich František Boblig z Edelstadtu poslední proces s čarodějnicemi na konci sedmnáctého stoeltí v Šupmerku. Autentické texty soudního řízení z tohoto procesu byly podkladem pro román Václava Kaplického, z jehož motivů vznikl ve spolupráci s Ester Krumbachovou scénář pro film režiséra Otakara Vávry.

 

 

 

Po třicetileté válce a po velkém požáru Šumperka lidé ve městě hodně pracovali, pak bohatli a městečko začalo vzkvétat. A najednou se najde profesionální inkvizitor, nevzdělaný hlupák, který nenávidí intaligenci a který z pouhé pověry /Groerová si uschová hostii, kterou chce dát krávě, když jí přestala dojit) rozjede monstproces. Uvědomí si, že tento případ je pro něj veliká šance, kterou nesmí propást, vidí před sebou bohatství a pro to je ochoten udělat všechno. Proto také vždy s obviněním si nechává předkládat zprávu o majetkových poměrech. Procesy přece musí někdo platit,a tak se platí ze zabaveného majetku po obviněných, jehož zbytek si za úřední cenu vykupují členové soudního tribunálu.

 

Skutečnost byla ještě horší než je Vávrův film, nejsou tam výslechy malých dětí, třináctiletých dívek, které u soudu popisují soulož s ďáblem, aniž vědí, co říkají, a mnoho dalších hrůz, kterým v průběhu dvaceti let padlo za oběť 105 lidí.

 

Všechny příběhy i osoby jsou historické, nic není ve filmu vymyšleno, ani to, že Lautner byl za dvacet let po své smrti rehabilitován – neoficiálně.

 

Žánr: Drama

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1969

Délka: 103 minut

Premiéra v kinech ČR: 23. ledna 1970

Režie: Otakar Vávra

Námět: Václav Kaplický (stejnojmenný román)

Scénář: Ester Krumbachová, Otakar Vávra

Produkce: Jaroslav Solnička, Ludmila Tikovská

Hudba: Jiří Srnka, Antonio Vivaldi, Adam Michna

Kamera: Josef Illík

Společnost: Filmové studio Barrandov – Výrobní skupina Šebor – Bor

Natáčeno: Velké Losiny u Šumperka

 

 

 

Hrají: Elo Romančík (děkan Kryštof Alois Lautner), Vladimír Šmeral (Jindřich Boblig z Edelstadtu), Soňa Valentová (Zuzana Voglicková), Josef Kemr (Ignác), Lola Skrbková (Maryna), Jiřina Štěpničková (Dorota Groerová), Marie Nademlejnská (Davidka), Miriam Kantorková (Tobiášová), Lubor Tokoš (barvíř Kašpar Sattler), Blažena Holišová (Sattlerová), Jaroslava Obermaierová (Líza Sattlerová), Jiří Holý (farář König z Velkých Losin), Rudolf Krátký (Hutter), Čestmír Řanda (Winkler), Blanka Waleská (hraběnka de Galle), Martin Růžek (biskup), Josef Bláha (hrabě Šternberk), Eduard Cupák (farář Schmidt), Ilja Prachař (rychtář), Gustav Opočenský (sekretář), Václav Lohniský (mnich), Štěpán Zemánek (Vinarský), František Holar (dozorce Jakl), Zdeněk Kryzánek (Zeidler), Miloš Willig (dr. Mayer), Josef Mixa (Florian), Josef Elsner (hejtman), Miloš Hájek (mydlář Přerovský), Zuzana Cigánová

 

 

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: česky, anglicky

Obraz: 4:3

Bonus: Filmografie, Fotogalerie, Rozhovory (Otakar Vávra, Pavel Taussig, Soňa Valentová)