Blesk – Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Blesk chystá na čtvrtek 13. listopadu 2008 jednu z mála zbývajících levně dosud nevydaných domácích parodických komedií Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky za 49,- Kč. Boj mezinárodních špionážních centrál o obyčejnou hotelovou slánku, ve které se ovšem ukrývají plány na vojenské využití Venuše.

Titulním agentem W4C je Cyril Juan Borquette, Velký Svůdce, Velký Sympaťák a Velký Hrdina v jednom, nepřemožitelný bojovník s ocelovými nervy, který současně myslí i jedná a naopak. Nejlepší agent na světě. Vysílají ho všade tam, kde jde o krk. Jednoho dne je vyrušen z kratochvilné dovolené zpestřené tmavovlasou kráskou a přestřelkou s bandou konkurenčních agentů a vyslán do nejmenovaného města, aby tu v jedné nejmenované restauraci u nejmenovaného stolu našel slánku ukrývající mikrofilm s plány na vojenské využití Venuše. Tu má předat agentce organizace Bílá mlha, nebezpečně krásné Alici Robertsové, která se maskuje jako mistryně ve skocích do vody. Je zcela jisté, že akce bude smrtelně nebezpečná, protože o slánku svedou boj úplně všechny mocnosti světa.

 

S jedním však perfektně cvičení agenti nepočítali a to je účetní pan Foustka se svým psem, povýšený na agenta s číslem 13 B. Jeho úkolem je sledovat a do ničeho se neplést, což se mu samozřejmě nepodaří, protože se okamžitě zaplete do vysoké hry mocností a navzdory své blažené nevědomosti si vede víc než dobře. Navíc se mu s jeho přístupem a snahou dělat všechno tak nějak "po lidsku" daří likvidovat jednoho agenta za druhým.

 

Tváře Květy Fialové a Jana Kačera z natáčení na čtenáře shlížely už z obálky Kina 2 ročníku XXII, ale detailnější článek se objevil až v čísle 12, pod zkratkou -SOE- na stranách 2 a 3 s názvem Agent přišel do míchaček:

 

Přijít na reportáž v době míchaček nesvědčí o novinářské pohotovosti, leč nicméně to může přispět k čtenářské informovanosti. Laskavý čtenář již velice dobře ví, že při filmování je třeba svítiti reflektory,natáčeti kamerou, že herec se velmi unaví, poněvadž musí dělat pořád totéž dokolečka a že režisér nakonec zavolá Stop!, čímž je všechno ukončeno. Tu a tam ještě probleskne zmínka o střihu, ale míchačky jsou již velkou neznámou.

Slovo míchačka je velmi české, leč neoznačuje činnost vedoucí k tomu, aby se někdo namíchnul; na to už je pozdě, na míchačce se už nelze rozčilovat, tam lze jenom ronit slzy nad nedokončeným dílem, poněvadž při míchačce se již lví spár tvůrce ledva díla dotkne, a to ještě docela naposled, pak už se nedá dělat vůbec nic, pak všechno končí. Na míchačce lze ještě podniknout poslední zoufalé pokusy zaretušovat nejkřiklavější slabiny fortissimem orchestru. Účelem míchačky je totiž namixovat neboli namíchat ve správných proporcích dialogy, hluky a hudbu. Budete se možná divit, ale toť vše.

Na Barrandově jsou dvě „celovečerní" míchací haly se zvučnými jmény Evropa a Moskva, odjakživa si je pletu, a tak vám ani nepovím, v které z nich jsem jedno květnové odpoledne zastihl režiséra Václava Vorlíčka při dokončování jeho nového filmu. To ostatně není ani důležité – důležitý byl tentokrát spokojený Vorlíčkův výraz. (Alespoň doufám, že klid tváře znamenal spokojenost a nikoliv beznadějně zoufalou rezignaci.)

Asi se mu také líbilo, co se odehrávalo na plátně. Třetí díl, který teď prozradím, řekne něco o filmu a nezkazí přitom začátek z napínavého příběhu. Jiří Pleskot v roli vedoucího agentury malé nejmenované mocnosti právě předal svému účetnímu Foustkovi – Jiřímu Sovákovi – úkol sledovat významného agenta velké nejmenované mocnosti. Účetního výmluvy jsou odbyty poukazem na zaneprázdnění ostatních agentů. Foustka do věci zasvětí svého psa Pajdu a společně se jim skutečně podaří brzy po příletu nebezpečného agenta najít a přelstít tak armádu jiných agentů. Mezitím byl velký zmatek na letišti, nemenší bouračka na noční dálnici, ale nakonec jsou Foustka s Pajdou na dobré stopě.

Vypadalo to docela hezky a zajímavě, o Sovákově hře není třeba vršit obvyklá adjektiva a lze věřit i úspěšné kombinaci jeho vitálního projevu s chladným vystupováním Jana Kačera, který hraje agenta W4C. Zajímavý byl i sympatický Pajda, o němž jsem se dozvěděl, že zastoupil původně vybraného psa z cirkusu, který vybouchl. Teprve pak se přihlásil na inzerát Pajdův majitel, který psíka kdysi v hospdě dostal za deset korun a dnes z něho má hvězdu.

To mi vyprávěl Václav Vorlíček, který si vůbec víc potrpí na takovéhle historky než na umělecká kréda, a neměli bychom mu to mít za zlé, naopak. Rád prý přenechává divákům i úvahy o tom, jestli bude Konec agenta parodií na Bonda a komedií nebo napínavým špionážním filmem. Pokud jde o můj názor, podaří se mu asi obojí, jako se mu to podařilo v předcházející Jessii.

 

A na závěr ještě z ohlasů:

Kam se hrabou všechny americké parodie na špionážní filmy – kvalitám této české klasiky se zatím nikomu nepodařilo ani přiblížit. Nááádherný bondsong Judity Čeřovské.

Žánr: Komedie / Parodie

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1967

Délka: 86 minut

Premiéra v kinech ČR: 6. října 1967

Režie: Václav Vorlíček

Pomocná režie: Jiří Mikeťuk

Asistent režie: Jan Kratochvíl, Alena Mikeťuková

Námět: Oldřich Daněk

Scénář: Oldřich Daněk, Václav Vorlíček  

Dramaturgie: Alexandr Kliment

Produkce: Věra Kadlecová, Miroslav Dousek, Václav Havlík

Hudba: Svatopluk Havelka

Zpěv: Judita Čeřovská

Kamera: František Uldrich

Druhá kamera: Jiří Macák

Asistent kamery: Petr Pešek

Architekt: Oldřich Bosák

Kostýmy: Soňa Vorlíčková, Eva Martincová, Libuše Černá

Masky: František Malec, František Příhoda, Alena Čutková

Střih: Jaromír Janáček

Zvuk: František Fabián

Společnost: Filmové studio Barrandov – Výrobní skupina: Novotný – Kubala

Natáčeno: Praha, Průhonice

Hrají: Jan Kačer (agent W4C Cyril Juan Borguette), Květa Fialová (agentka Alice Roberts), Jiří Sovák (účetní Josef Foustka), Jan Libíček (rezident), Jiří Pleskot (šéf agentury nejmenované podmocnosti), Jiří Lír (Stern), Jaroslav Kepka (agent s plamenometem), Václav Kotva (agent v krbu), Ivo Gübel (agent), Josef Hlinomaz (agent), Svatopluk Skládal (agent), Oldřich Velen (agent), Zdeněk Blažek (agent), Jaroslav Cmíral (agent), Vladimír Pospíšil (agent), Eduard Pavlíček (agent), Zdeněk Braunschläger (agent), Lubomír Kostelka (vrchní), Otto Šimánek (zbrojíř a vynálezce du Jardin), Vlastimil Hašek (technik), Antonín Šůra (reportér/francouzský policista), Věra Bauerová (recepční), Jan Cmíral (pořadatel), Jaroslav Heyduk (ječící mužík), Alena Kreuzmannová (sekretářka), František Husák (houslista), Hana Talpová (barmanka, agentka G 15), Helena Růžičková (dáma v baru), Luďa Marešová (dáma v baru), Petr Čepek (ekvádorský plavec), Valtr Taub (velký šéf), Miloš Vavruška (snědý muž s kinžálem), Otakar Rademacher (rváč), Antonín Pražák (řidič na letišti), Stanislav Zindulka (důstojník), Karel Bezděk (příslušník VB), Oldřich Hoblík (příslušník VB), Jiří Sedlmayer (příslušník VB), Vladimír Hora (hudebník), Viktor Klinger (hudebník), Karel Kos (hudebník), Čestmír Preclík (hudebník), Jana Weberová (dívka), Jana Sedlmajerová (liftgirl), Dana Reimová (sekretářka), Karel Hovorka (agent), Zdeněk Skalický (vrchní na schodech), Isabella Tylínková (zpěvačka), Jaroslav Tomsa (agent), Zuzana Talpová (slečna u baru), Šmeral Vladimír (hlas rezidentova nadřízeného), K. Hejl (dubl za Kačera)

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 5.1, 2.0 česky

Titulky: česky, anglicky

 

 

Obraz: černobílý PAL 16:9

Bonus: Filmografie (Květa Fialová, Jiří Pleskot, Jiří Sovák, Jan Libíček, Jan Kačer, Václav Vorlíček), Fotogalerie, Rozhovory (Václav Vorlíček, Jan Kačer)