Podívejme se zase do katalogu společnosti Řitka Video, na další film s označením vojenského vládce Japonska v názvu – Šógunův následník.
Na úvod jako vždy oficiální text:
Samurajský film kombinující prvky čínských klasických kung-fu filmů a béčkových akčňáků s drsnou atmosférou se stal na konci 80. let doslova kultem. Hotta Masamori, pobočník šógunova prvorozeného syna Takečiho, dostává od vládce rozkaz, aby se Takeči dostavil během pěti dnů do Eda (dnešního Tokia). Masamori tuší léčku, protože malicherný šógun Takečiho nenávidí a rád by jej viděl mrtvého, aby se jeho oblíbený druhorozený syn mohl stát legitimním dědicem.
Přesto se však výprava na cestu do Eda vydává a skutečně je hned první noc přepadena a vyvražděna. Během masakru zemře i sám Masamori, avšak princ Takeči s výpravou není. Prozíravý Masamori ho poslal do Eda zcela jinou cestou se sedmi najatými róniny. Ti sice mistrovsky ovládají své zbraně, v patách je jim však pět tisíc mužů císařské armády…
No, jednoznačně – je jedno, který rok vzniku a jaká variace na „ošúchané" téma, pořád je to suprová podívaná, i když obálka hodně spoileruje…
Jak konstatuje i řada komentářů, je tenhle velkofilm mixem všeho, nač si troufnete pomyslet. Sice slogan na obálce „Dosud nepřekonaný samurajský velkofilm" je poněkud diskutabilní, ale chcete nejrůznější bojové styly? Máte je mít. Chcete různorodou skupinu – od ronina přes starověkého metalistu či pyrotechnika po věrnou služebnou? Chcete skoro sedm statečných, kteří postupně umírají? Jsou připraveni. Chcete usekané končetiny? Máte je mít. Chcete oslnivé exploze a trosky a těla, létající vzduchem? Chcete nezlomné hrdiny, kteří bojují i s kopím v oku či dírou po výstřelu z muškety v břiše? Jsou tu. Chcete putování temným lesem, hlubokým sněhem, vodními toky či lávovými poli? Všeho do sytosti. Chcete prašné cesty ve skorowesternovém městečku, kde stojí jen dva muži proti sobě? I to se najde.
A kolikrát už jsem konstatoval, že japonské filmy jsou divné? I tady se takové chvilky najdou. Několikrát jsem měl pocit, že evropští filmaři by v tom okamžiku děj utnuli a tenhle film klidně pokračuje dál a na předchozí finále vrství další…
Obal vyzrazuje okolnost, která se projeví až poměrně dlouho po začátku – hodně dlouho to totiž vypadá, že šógunova prvorozeného se snaží zlikvidovat mocenská klika, hodlající převzít poručnictví jeho mladšího, ještě obstavitelného bratra. Že mu jde po krku vlastní otec, je nepříjemné překvapení až v hloubi děje.
Mnohokrát jsem si během filmu říkal, že by ho neměl sledovat nikdo ze spolků, chránících nebohá zvířátka. Japonské znaky sice neumím, ale i kdyby tam bylo několikrát napsáno, že se během natáčení nic nestalo žádnému z účinkujících koní, těžko bych uvěřil. Koně padající ze svahu a zaklesávající se krkem mezi balvany, koně zakopávající o natažené lana, koně klouzající po bambusových pastích, koně v kotrmelcích při jezdeckých soubojích, koně propadající se do řeky po výbuchu mostu, koně hořící a dokonce vybuchující…
Obraz není z nejkvalitnějších, během sledování to tolik za oči netahá, ale když jsem pauznul nějakou akční scénu, abych pořídil screenshot, většinou jsem zjistil, že je obrazovka nepoužitelná.
Triky jsou příšerné, při přelézání říčního kaňonu na laně je kolem herců vidět okraj pozadí, na které bylo dodatečně dohráno pozadí a korunu všemu nasazují zpomalené záběry v závěrečných titulkách, kde je vidět, že na koni hlavního hrdiny nesedí mladý dědic, ale jakýsi hadrový panák, kterému se třepou „ručičky" a hlava mu málem upadne…
Přesto přese všechno – pokud máte rádi tenhle žánr, nebo chcete japonský trumf nad počtem mrtvých v Komandu, není nad čím váhat. 80 procent na csfd.cz je v souladu s mým názorem.
Žánr: Akční / Dobrodružný / Drama / Historický
Země původu: Japonsko
Rok vzniku: 1989
Délka: 114 minut (1:51:31)
Původní název: Shôgun Iemitsu no ranshin – Gekitotsu
Světová premiéra: 14. ledna 1989 – Japonsko
Režie: Yasuo Furuhata
Režie akčních scén: Šin´iči Čiba
Scénář: Hirô Matsuda – Hiroo Macuda, Sadao Nakajima – Sadao Nakadžima
Produkce: Shigeru Okada
Výroba: Tacuo Honda
Hudba: Masaru Satô
Kamera: Kijoši Kitazawa
Střih: Eifu Tamaki
Výprava: Norimiči Igawa
Společnost: Toei Company
Hrají: Ken Ogata (mistr Igo Gyobu – Gjóbu), Miyuki Kanou – Mijuki Kanó (Yajima no Tsubone), Sayoko Ninomiya – Sajoko Ninomija (Oman no Kata), Hiroyuki Nagato – Hirojuki Nagato (Tagaya Rokubee), Ippei Shigeyama – Ippei Šigejama (Takechiyo – Takečijo), Tetsurô Tamba – Tecuró Tanba (Hotta Masamori), Masaki Kyômoto – Masaki Kjómoto (Tokugawa Iemitsu), Hu Jian-Qiang (Shishi Jingoemon), Hiroki Matsukata (starší rada Abe Shigetsugu – Šigecugu), Norihito Arai (Koori Deneemon), Toshihiro Asari (Sobue Iori), Sonny Chiba – Šin´iči Čiba (šogunátní inspektor Iba Shoemon – Šózaemon), Seizo Fukumoto, Takeshi Maya (Hotta Masatoshi), Masataka Naruse (Domon Genzaburo), Yûji Oda (Tobe Saheiji), a další
V českém znění (2010): Petr Oliva, Libor Terš, Marek Libert, Jan Šimik, Bohdan Tůma, Kateřina Lojdová, Pavel Vondra, Ivo Novák, Lucie Kožinová, Bedřich Šetena, Radek Hoppe, Roman Hajlich, a další
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 japonsky, česky
Titulky: česky
Obraz: barevný PAL 16:9 (1,85:1)
Bonus: další DVD (náhledy obalů dalších titulů)