Blesk – Fantom Morrisvillu

Blesk (alespoň mně osobně) ve čtvrtek 6. listopadu 2008 splní přání filmem Fantom Morrisvillu. Za 49,- Kč další z klasických pamětnických parodických komedií, tentokrát na kriminální sešitové romány.

 

Film režiséra Bořivoje Zemana je parodií romantických kriminálních příběhů, odehrávajících se v tajuplných zámcích staré dobré Anglie. Je bohatě naplněn všemi oblíbenými rekvizitami sešitových románů, které již samy o sobě působí komicky.

 

Příběh se "odehrává" v pražském Smetanově divadle, kde si během představení Bizetovy Carmen málo vytížený hudebník čte šestákový román, který má ukrytý mezi notami a prožívá s jeho hrdinou, Sirem Hanibalem Morrisem, neuvěřitelné dobrodružství. Dobrodruh Manuel Diaz je těsně před popravou osvobozen z cely smrti svými kumpány, Dixim, Mikim a Drummondem. Vypraví se do zámku Morrisville, kde se chystá svatba Sira Hanibala s krásnou Clarence. Nikdo z přítomných netuší, že krásná nevěsta dosud je Diazovou manželkou…

 

Současně tajemná dáma v závoji vyzve vydavatele listu Ladies and Gentlemen, pana Pelhama, aby do Morrisvillu vyslal svého nejlepšího kriminálního reportéra, Allana Pinkertona. Clarence během svatebního obřadu omdlí, protože mezi svatebčany zahlédne Diaze převlečeného za mnicha. Allan je vyzván, aby se v zájmu svého života odjel. Stejný vzkaz dostane i přítomný inspektor Scotland Yardu Brumpby.

 

 

 

Oba muži se rozhodnou zůstat. Vzápětí dojde k několika pokusům o vraždu Hanibala Morrise, zdá se, že vše je součástí plánu bídného Manuela, který chce vraždou získat jeho nemírný majetek, který by podle závěti zdědila Clarence. Jenže nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. V chodbách Morrisvilu se objeví příšerný Fantom, aby se pokusil překazit všechny zločinecké plány Diaze a jeho kumpánů.

 

Kino číslo 4, ročník XXI ze dne 24. února 1966. Jedna strana plná fotografií z natáčení, na straně druhé dopis z pera Lídy Grossové:

Milý Waldemare!

Škoda, že dnešní filmování bylo tak rušné. Chtěla jsem režiséra Bořivoje Zemana obejmout zato, že mi umožnil hrát s Vámi v té hrůzostrašné historii Fantóm Morrisvillu aneb Píseň děsu. Když jsem se před týdnem dozvěděla, co mne čeká, zařvala jsem radostí až slonice Dixie ze dejšího zimoviště cirkusů nervózně zadupala a bylo nutné opravit podlahu…

 

Můj poruční Evžen Sameš měl sice jsité výhrady, ale připomněla jsem mu své prefektní chování v Tokiu, v Moskvě, při filmování s režisérem Lipským. Milý Waldemare, je mi ctí, že se setkáváme při práci s režisérem, který měl dosud vždy vzácný dar veselohrou nevzbuzovat pochmurné nálady a který si jistě poradí i se zločiny dotyčného fantóma. Viděla jsem, že i Vy děláte všechno proto, aby se budoucí divák při tomto filmu právě tak strašlivě bál jako převelice smál, neboť k obojímu bude mít příležitost. Chápu ovšem, že Vaše role – na rozdíl od mé – Vám přináší řadu těžkostí, protože intrikán a mordýř Manuel Diaz je Vám samozřejmě charakterově zcela cizí. Ale nezoufejte! Bořivoj Zeman údajně připravuje filmovou pohádku pro dospělé, příběh o 25. hodině života navíc – a chce to prý s Vámi zkusit „v charakteru".

Moc se mi líbíte, když zpíváte ve Fantómu třeba tu „Pojďte kočky, tiše jako sněžné vločky", tak totiž oslovujete zdrobněle mne a mou kolegyni. Slyšela jsem samozřejmě i jiné Vaše písně z tohoto filmu, třeba „Samotu" nebo „Vteřino, stůj" a dnes večer jsem si je stále broukala. Můj poručník ke mně chtěl volat lékaře.

 

Režisér Bořivoj Zeman o Vás řekl, že ho často inspirujete některými nápady a že jste mimořádně citlivý herec! Nejvíce se ale obdivuji tomu, že jste schopen po celodenním natáčení v počernické manéži ještě zpívat v Rokoku a v noci zkoušet v televizi. Já byla po poslední klapce na konci s dechem… Před chvílí jsem se vážila. Mám jen 176 koli, čtyři kila jsem při natáčení ztratila! Teď už taky vím, proč se říká „Mít hlad jako herec…" Vždyť já jsem čtyřiadvacet hodin neviděla pořádné maso, shora do nás pražila světla, přede mnou se provokativně blýskaly bílé košile a za mnou řvalo třicet velkých a třicet malých šelem, o slonech a opicích ani nemluvě…

Ještě štěstí, že některé scény dořeší kameraman Tarantík v triku, nevím totiž, jestli bych po celé filmování vydržela s nervy. Pan produkční Bečka to asi tušil, neboť z manéže vyhnal všechny přihlížející. Když jsme všal zůstali o samotě, najednou mírně zezelenal. Nevíte, není nemocen? Milý Waldemare, já se od Vás musím ještě moc učit. Jak to, že Vy vždycky splníte přání pana kameramana a dojdete až na zančku, takže jste v kameře ostrý? Já se nikdy, jak jste nakonec sám viděl, nemohu strefit a buďto vyjdu z obrazu, anebo se zastavím až těsně před objektivem… Už slyším, jak se v barrandovských laboratořích ptají, které zvíře tak zkazilo záběr… Jistou obtíž mi dělá i finále mého hereckého výkonu. Podle scénáře mám na Váš popud likvidovat Oldřicha Nového. Jenže nevím, jak se to ve filmu dělá, když je před záběrem naostro tolik zkoušek: Když se totiž na pana Nového vrhnu při zkoušce, kdo ho pak nahradí v záběru. Waldemare, poraďte!

 

Co říkáte mému kostýmu? Myslíte, že je proužek stále ještě moderní? Je základní žlutohnědá barva vhodná k psychologii postavy, kterou hraju? Mohli bychom tohle všechno při dalším společném filmování probrat?

Doufám, že mne neodmítnete. Proslýchá se sice, že fandíte hlavně tlustokožcům a volné chvíle trávite v trojské ZOO u nádrže s nosorožcem; říká se také, že ctíte sviště, nicméně přesto Vás obdivuju a věřte, že bych Vás samou láskou nejraději snědla.

Nashledanou se velice těší Carmen, bengálská tygřice.

Zadní strana

Žánr: Komedie / Parodie

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1966

Délka: 87 minut

Premiéra v kinech ČR: 15. července 1966

Režie: Bořivoj Zeman

Námět: František Vlček

Scénář: František Vlček (literární a technický), Bořivoj Zeman (technický)

Produkce: Jiří Bečka, Olga Mimrová

Hudba: Julius Kalaš

Text písně: Ivo Fischer

Kamera: Jiří Tarantík

Společnost: Filmové studio Barrandov – Výrobní skupina: Šebor – Bor

Natáčeno: Počernice, Praha

Hrají: Oldřich Nový (Sir Hanibal Morris), Květa Fialová (Clarence), Jana Nováková (Mabel, sekretářka), Vít Olmer (novinář Allan Pinkerton), Waldemar Matuška (Manuel Diaz), Jaroslav Marvan (inspektor Scotland Yardu Brumpby), František Filipovský (zámecký lékař dr. Stolly), Jan Skopeček (John), Jaroslav Rozsíval (Dixi), Jaroslav Heyduk (Drummond), Otto Šimánek (Miki), Vlasta Fabianová (dáma v šedém), Lubomír Kostelka (Ind Abu), Rudolf Deyl ml. (koroner), Nataša Gollová (lady Whiteová), Bohuš Záhorský (Pelham), Josef Kozák (pastor), Karel Pavlík (ceremoniář)

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: česky

 

 

Obraz: černobílý PAL DVD5 4:3

Bonus: Filmografie (Bořivoj Zeman, Oldřich Nový, Květa Fialová, Jana Nováková, Vít Olmer, Waldemar Matuška, Jaroslav Marvan, František Filipovský), Fotogalerie, Rozhovory (Květa Fialová 2:33, Vít Olmer 3:30, Jan Skopeček 6:13)