Sametoví vrazi jsou zřejmě prvním filmem, který zpracovává tak ožehavé polistopadové téma. Snad každý si vzpomene na sudy s mrtvolami, nalezenými v Orlické přehradě. Události, které se staly bezprostřední inspirací pro námět celovečerního hraného filmu, mají časové ohraničení let 1990 až 1995. Fascinující a strhující děj nejen objemem zla, nýbrž i objemem banality, kterou prorůstá jako živel fantaskní grotesknost.
Chtěli rychle zbohatnout, a tak začali zabíjet. Příběh Sametových vrahů volně vychází z nejbrutálnějšího kriminálního případu posledních let – Orlických vražd. Policisté jej hodnotí jako nejzávažnější v dějinách české kriminalistiky. Hektické porevoluční časy svedly dohromady tři muže, pro které se smrt stala nejsnažším prostředkem k dosažení jejich cílů. Na své cestě odpravili postupně několik lidí, z nichž někteří skončili na dně Orlické přehrady, jeden v tratolišti krve ve vlastním domě a posledního si našla smrt v nemocnici, kam ho dostala nastražená nálož. Sametoví vrazi jsou nejen akčním příběhem, ale i dráždivým psychologickým thrillerem, který vám umožní poznat, jak myslí a cítí chladnokrevní zabijáci.
Série vražd z let 1991 až 1993, jejichž oběti byly nalezeny na dně přehrady Orlík. Vrchní soud v Praze poslal v této kauze v roce 1997 za mříže na doživotí Karla Kopáče, a to za podíl na čtyřech vraždách. K nejvyššímu možnému trestu odsoudil také vykonavatele vražd Ludvíka Černého, který měl podle soudu na svědomí pět lidí, a podílníka na některých z nich Vladimíra Kunu. Další jejich společníci dostali tresty od deseti let a více. V listopadu 1997 vrchní soud Kunovi zmírnil trest na 25 let, Černému doživotí potvrdil.
S cílem získat majetkový prospěch promyšleně popravili tito pachatelé pět osob, šestá smrti unikla jen o vlásek. Tři těla tehdy potápěči vylovili z Orlické přehrady, kam je vrazi hodili. Jedno tělo zabalili do pletiva, dvě nacpali do sudů.
Téměř absurdní přitom je, že z první oběti, která putovala do jezera ještě v drátěném pletivu, měli pachatelé zisk cca 800 000 korun. Z druhé, kterou už potopili v sudu, zhruba již jen 20 000, ze třetí rovněž v sudu jakési zlaté pečetě, které dodnes nebyly nalezeny, a tudíž ani vyčísleny. Čtvrtá oběť, matka jednoho obžalovaného, zahynula při explozi po doručení výbušného balíčku: zisk z dědictví domu, který zároveň sloužil jako erotický salón, byl vyčíslen na milion šest set tisíc. A konečně pátá oběť, Kopáčův švagr, zastřelený přímo v domě, nevynesla vůbec nic. Jeho dům, který měl sloužit jako jistina bance, se už zastavit nepodařilo. Suma sumárum tak získali přibližně "pouze" tři miliony za pět vražd pro pět pachatelů v rozmezí dvou let.
Josef Doucha, který stál v čele středočeského krajského úřadu vyšetřování a spolu s týmem vyšetřovatelů a operativních pracovníků kriminální služby měl podíl na vyřešení složitého případu Orlických vražd, vydal posléze v roce 1998 spolu s Alešem Přivodou knihu s názvem: Akce Přehrada – "Orlické vraždy" očima vyšetřovatele – Vzpomínky kriminálního rady Douchy. Čtenář zde může krok za krokem sledovat motivy a jednání pachatelů i nelehkou práci policistů autentickýma očima vyšetřovatele.
Partě tzv. orlických vrahů dominovali především dva jedinci. Obžalovaný Ludvík Černý a Karel Kopáč. Černý byl jakýmsi protipólem Kopáče. Uhlazený, vždycky se snahou budit co nejlepší dojem, usměvavý, ale o to nebezpečnější. Zdá se, že to byl hlavně on, kdo vraždil. Kopáč podle všeho přišel na nápad, kam uklízet těla, protože na Orlíku cvičil ještě s URNOU, jíž byl po listopadu 1989 členem, a podílel se na jejich likvidaci. Černým ovšem pohrdal; tvrdí, že to byl zženštilý homosexuál. Černý zase pohrdal Kopáčem; připadal mu jako primitivní sportovní fanatik.
Samostatnou kapitolou je obžalovaný Kuna. Rád se přidal, přizpůsobil. Zřejmě to byl on, kdo vymyslel způsob likvidace mrtvých obětí. O jeho osobnosti vypovídá hodně to, že zřejmě nechal oddělat výbušnou zásilkou svou matku, majitelku erotického salónu. Ostatní už z hlediska vyšetřování tak významní nebyli.
Světská spravedlnost ovšem Karla Kopáče dostihla daleko dřív, než policejní vyšetřovatelé. Naboural se totiž s autem na dálnici a zůstal ochrnutý prakticky od ramen až dolů. Zatčen byl už tedy na invalidním vozíku. Nicméně fakt, že byl zcela paralyzován, jej psychicky zdeptal natolik, že začal vážně pomýšlet na to, že si vezme život. Poprvé se pokusil o sebevraždu krátce po havárii, která ho navždy ochromila: spolykal prášky. Podruhé se postřelil, když ho zatýkali. Ve vězení to pak zkoušel stále znovu, až se mu to nakonec v květnu 2004, těsně před převozem do speciálně upravené cely s asistenční službou v Karviné, podařilo…
Žánr: Drama / Krimi
Země původu: Česká republika
Rok vzniku: 2005
Délka: 137 minut
Premiéra v kinech ČR: 27. ledna 2005
Režie: Jiří Svoboda
Scénář: Jiří Svoboda
Produkce: Hana Bílá
Hudba: Jiří Chlumecký
Kamera: Martin Šácha
Společnost: Česká televize
Hrají: Michal Dlouhý (Karel Hrubeš), Jan Dolanský (Ludvík Krížek), Richard Krajčo (Igor Chvalkovský), Alice Bendová (Iveta), Lucie Benešová (Irena), Dušan Urban (Láďa Rejsek), Pavel Řezníček (Al Fargali), Luboš Veselý (kapitán Josef Hosek), Jan Vondráček (Petr Vychodil), Dušan Škubal (major Smola), Petr Motloch (Charvát), Andrea Kulasová (Věra), Jiří Kodeš (major Jaroslav Pouzar), Jiří Zeman (Viktor), Gabriela Wilčková (Boženka Rejsková), Tomáš Racek (Lumír Ketner), Lukáš Hlavica (Doktor), Daniel Margolius (Leoreto Ameti), Ivan Urbánek (Jaroslav Reiner), Petr Hanus (Peťka), Dominika Fleková (Barborka), Petr Franěk (Slávek Záruba), Zuzana Kocúriková (Anna Včelová), Petr Borovský (Vlastimil Lorka), Věra Víchová (Otylka Fialová), Jana Marková (Vlasta Vychodilová), a další
Předpokládané údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital DTS, 5.1 česky
Titulky: ?
Obraz: barevný 16:9
Bonus: scény z TV verze, které v kině nebyly / film o filmu / trailery