Dalším z nových filmů v nabídce katalogu společnosti Řitka video je film žánru očekávatelného – okupační drama z 2. světové války Člověk na moste. Takřka komorní příběh z malé podhorské vesničky, která je obsazena německou posádkou za účelem udržení klidu a pořádku.

 

  

Nerad se opakuji, ale oficiální text je opět trochu matoucí:

 

 

Na začátku normalizace opět převážily příběhy, které zdůrazňovaly občanskou uvědomělost. Hrdinou je tu učitel z podhorské vesničky, jejíž obyvatelstvo pomáhá s nasazením života partyzánům v boji proti fašismu. Hrdina, jediný intelektuál mezi nimi, s nimi souhlasí a do odboje se zapojuje s neutuchající vervou. A v tomto duchu vychovává nejen své žáky, ale sám je připraven za vyznávané ideály položit i život. Když vesnici obsadí němečtí vojáci a učitele nutí ke spolupráci, celá situace se osudově vyostří.

 

 

Mám pocit, jako kdybych se díval na zcela jiný film. Nebo minimálně jinýma očima. Major Zeman byl někým nahlížen jako solidní kriminálky, jinými jako odsouzení hodný politický paskvil. A já v tomhle filmu nějak občanskou uvědomělost a odhodlaný boj proti fašismu prostě neviděl.

 

 

Film působí v dobrém slova smyslu obyčejně, nejde o žádné velikášské drama, vše se odehraje během několika hodin. Na začátku sledujeme venkovský pohřeb na cestě ze vsi. V průvodu samí staříci, pár žen a dětí a vlastně jediný muž, vesnický učitel. Průvod se mezi všudypřítomnými Němci propracuje až na hřbitov, kde k velké nelibosti faráře i mlčícího davu čekají tři partyzáni. Jenže to už se ke zdem hřbitova řítí horlivý feldvébl s komandem, aby rozehnal propartyzánskou demonstraci a exemplárně potrestal viníky.

 

 

Všechno by dopadlo dobře, feldvébl se ztrapní nuceným otevřením rakve, jenže pak zahlédne mezi přítomnými ty tři, kteří svou přítomností nehorázným způsobem vystavili obyvatele vesnice možnosti hledané exemplární exekuce.

 

 

Partyzáni při přestřelce uniknou, obyvatelé jsou nahnáni do kostela a přijíždí nadřízený major. Ten však cítí situaci jinak než jeho horlivý podřízený – hlavně zachovat klid, k čemu by byla vyvražděná vesnice, když je partyzánům kdovíkde konec? A hrajíc na kostelní varhany nechá všechny z kostela odejít.

 

 

V rámci požadovaného klidu a discipliny nařídí učiteli druhý den obnovit ve vsi vyučování, aby i děti měly co dělat. Jenže hlavu učiteli zamotá jeden z místních staříků, který ho k sobě povolá s žádostí o pomoc – ve stodole mu totiž zůstal jeden z trojice partyzánů, Rus s prostřeleným břichem. Zbylí dva se vydají splnit úkol – vyhodit do vzduchu místní most.

 

 

Než učitel zjistí, co a jak, jsou ale ti dva zpátky a obviní ho, že je zaprodanec, který majora ubytoval ve škole a poslouchá jeho rozkazy. A nechtějí ho propustit do plánované exploze. Jenže specialista – pyrotechnik byl právě onen Rus, náhradníkovi to nevyšlo a nastavil detonátor špatně, až na poledne příštího dne.

 

 

Učitel má z vědění těžkou hlavu, při nařízené výuce neustále sleduje hodiny místo dětí a nakonec před očekávaným výbuchem v celé třídě pootevírá okna. Což není dobrý nápad – celá ves má všechna skla rozbitá, jen jeho třída ne. Když si to uvědomí, vyžene děti ze školy a začne okna dodatečně rozbíjet – jenže právě v tom okamžiku do dveří třídy vstoupí dosud umírněný major.

 

 

A pro učitele přijde poslední zkouška – buď se major dozví, odkud od výbuchu věděl a kde jsou viníci, nebo padne jeho hlava.

 

 

I v okamžiku vrcholu filmu je možné polemizovat s onou výše uvedenou ideovostí – jak říká německý major – tak zbytečná akce… Jeden most? Buď tam naženu celou vesnici a ona mi ho do tří dnů postaví znovu, nebo ho za půl dne obnoví ženisté pomocí pontonů. Měly opravdu takové partyzánské akce smysl? Uvědomělý boj s fašismem prezentovaný tím, že stařík se bojí, co se stane s umírajícím Rusem v jeho stodole a strach zahání domácím špiritusem. A učitelovi ideály vyvolané tím, že mu jeden partyzán plivnul do tváře, protože se bál nezačít vyučovat…

 

 

Žánr: Válečný

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1972

Premiéra v kinech: 1. září 1972

Délka: 74 minut

Režie: Ján Lacko

Scénář: Ivan Bukovčan

Výroba: Karol Bakoš, Anton Vyskočil

Hudba: Jozef Malovec

Kamera: Vladimír Ješina

 

 

 

Společnost: Československý film Bratislava, štúdio hraných filmov, Bratislava-Koliba

Hrají: Ivan Mistrík (učitel), Leopold Haverl (německý major), Adam Matejka (Beňo), Jozef Hodorovský (farář), Vladimír Petruška (vousatý partyzán), Slávo Drozd (jednooký partyzán), Ján Ivančo (ruský partyzán), Eduard Bindas (feldvébl), Mária Markovičová, Rudolf Bachlet (stařec), Oľga Vronská, Emília Haľamová, Xenia Gracová, Dana Kubasáková, Lotar Radványi, Ladislav Fecko

 

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 slovensky

Titulky: česky k němčině a ruštině

Obraz: černobílý PAL 4:3 (1,33:1)

Bonus: další DVD (náhledy obalů)