Popron – Loutkář a čert

Hlavní postavou pohádky je Mistr loutkář. Pokud se vám to zdá být nějak povědomé, pak vězte, že se stejnojmenným hororem, (který lze rovněž sehnat v Popronu) nemá tento film nic společného.

Mistr loutkář v naší pohádce je člověk velice šikovný, který umí sestrojit nejen loutky, ale i různé přístroje, jako například dalekohled, kterým je možné nahlédnout až do Země zítřka a pozítřka. Je to důmyslný mechanik Hans Röckle.

O tomto muži se dočteme například v pamětech Eleonory, dcery známého německého publicisty a filosofa Karla Marxe. Eleonora zde vzpomíná na svého otce, že Marx vyprávěl jí a její sestře, když byly ještě dětmi, mnoho historek. Jedna, která se jí nejvíce líbila, byla o nějakém Hansovi Röckle. Toto vyprávění trvalo mnoho měsíců a nikdy nemělo konce. Hans Röckle byl kouzelník, který stále potřeboval peníze. Hodně peněz. Proto byl nucen proti své vůli prodat všechny své jemu nejdražší věci, jednu po druhé – ďáblu…

Ano, jde skutečně o starou německou pověst Mister Hans Röckle und Mister Flammfuss, která se v literárním zpracování od Ilse a Vilmose Kornových stala  výchozí látkou pro film Loutkář a ďábel, který se v roce 1975 objevil v českých kinech. A nyní, po 35 letech, se tato kouzelná pohádka vrací na DVD pod poněkud pozměněným názvem Loutkář a čert.

Mistr loutkář se po dlouhé době vrátil z cest domů k rodině a přátelům. Ale zjišťuje, že se hodně změnilo. Malá Luisa přišla o babičku a zůstala sama, vlastně jen s přítelem Jakubem, který jí pomáhá. Živí se šitím, ale zlý obchodník Reichenbach, pro kterého pracuje, ji okrádá, a dává jí za její práci jen žebráckou mzdu.

Jak se ale ukáže, také Mistr loutkář je u Reichenbacha zadlužen. Ten se nestydí vzít si u Mistra loutkáře cokoliv, co se mu zlíbí. Reichenbach dává Mistru loutkáři ultimátum, do kdy musí zaplatit.

Sám Reichenbach již přitom prodal svou duši ďáblu. A čert který se jmenuje Ohnivé kopyto, se nyní chystá získat i duši Mistra Loutkáře v přestrojení za bohatého šlechtice. Ale to není až tak snadné. Mistr loutkář se nedá zlákat a nedá se tak snadno koupit za peníze. Ani drahé kovy a kameny a příslib honosného života na něj neplatí. Čert tedy odejde z nepořízenou.

Zajímavé na této pohádce je, že peklu zde nevládne Lucifer nebo nějaký jiný velký rohatec, ale žena – a to přímo stará čertice – matka Ohnivého kopyta alias čertovská máma. Snad bychom v tom mohli spatřovat feministický prvek, ale o to tu nejde. Čertovská máma je ona Femme Fatale – je tím, kdo mladému ďáblovi neustále sugeruje, že pokud chce něco opravdu velkého dokázat, pak musí získat duši Mistra loutkáře. Cherchez la femme …

Proto se čert Ohnivé kopyto rozhodne, že se nebude za nikoho vydávat, ale půjde na věc přímo. Zjeví se Mistru Loutkáři ve své skutečné podobě a nabídne mu úpis jeho duše za speciálních podmínek. Mistr loutkář bude mít kouzelnou moc v hlavě a v rukou. Všechny věci se mu budou dařit podle jeho přání, jen peníze nesmí vyrábět. To se zřejmě Mistru loutkáři zalíbilo, protože jen kvůli mrzkým penězům by o smlouvě se satanem asi vůbec neuvažoval. A tak o tom začal přemýšlet. Ale smlouva má i svá úskalí: všechny které Mistr vyrobí, smí udělat jen jednou. A jakmile ztratí ze své práce radost, a do sedmkrát sedmi hodin nevymyslí nic nového, jeho duše propadne peklu. I tato podmínka se Mistru loutkáři líbí – nedovede si vůbec představit, že by jeho kreativní mysl nic nového nenapadalo …

A tak nakonec čertu kývne a upíše se. Nakonec si čert do smlouvy ještě vymíní, že cokoliv Mistr loutkář vymyslí a vyrobí, může si čert odnést jako dárek pro čertovskou mámu.

Smlouva je podepsána krví, a Mistr loutkář ihned získá slíbené kouzelné schopnosti. Začíná se mu dařit, může zaplatit své dluhy a vykoupit od Reichenbacha zpět své věci. A chce také pomoci svým mladým přátelům, Luise a Jakubovi. A chce, aby jeho pomoc přinesla jejich prostřednictvím radost všem lidem. Proto dá Luise čarovnou jehlu, která sama umí šít nádherné šaty. A Jakubovi dá flétnu, s jejíž pomocí může sedlákům přivolat déšť a tak zajistit úrodu. Ale oba tyto čarovné vynálezy mají svá úskalí. Kdo chce ovládat kouzelnou jehlu, musí znát zaklínací formule, kterými si jehla spustí a zastaví. A flétna kromě přivolání deště dokáže přivolat i neštěstí a živelné katastrofy. K tomu slouží jedna dírka, která je ucpaná. Kdo o tom neví, může namísto požehnání na sebe přivolat prokletí.

Jakub i Luisa začnou obou darů od Mistra loutkáře využívat ve prospěch chudých lidí. Jenže jak už to tak chodí, nic zvláštního se dlouho neutají. O obou těchto vynálezech se dozví i nepoctiví lidé, a snaží se je získat pro sebe. Ale dozví se o nich také čert Ohnivé kopyto a Luise i Jakubovi je ukradne. Má na to ostatně právo, které si vymínil ve smlouvě dodatkem o dárcích pro čertovskou mámu. Jenže nezná tajemné formule, kterými se ovládá čarovná jehla a neví nic o ucpané dírce na zázračné flétně. A tak se nakonec ukradené věci obrátí proti němu a musí je potupně vrátit Mistru loutkáři.

A to se týká i dalšího Mistrova vynálezu – úžasných bot, které umí cestovat časem do Země zítřka a pozítřka. Jenže ani tady čert nezná důležité technické detaily, a protože nemá návod k použití, boty ho odnesou někam, kam si to vůbec nepřál. A tak nakonec unaven všemi problémy, které mu Mistrovy kouzelné hračičky způsobily, pochopí, že na Mistrovu chytrost nemá, a smlouvu o Mistrovu duši roztrhá.

Na této pohádce kromě tradičně kvalitní výpravy a hudby zaujme jedna věc – postava čerta. Čert Ohnivé kopyto vypadá skutečně úžasně čertovsky, a například ve srovnání  s tlustým a poněkud neohrabaným a krátkozrakým čertem z pohádky O čertovi a třech zlatých vlasech se tento ďáblík opravu jeví jako výkvět rafinovaného zla.

Originální název: Hans Röckle und der Teufel

Režie: Hans Kratzert

Scénář: Gudrun Deubener

Dramaturg: Klaus Richter de Vroe

Kamera: Wolfgang Braumann

Hudba: Günter Fischer

Masky: Klaus Becker, Waltraud Becker

Kostýmy: Barbara Braumann

Speciální efekty: Ingo Baar

Asistenti režie: Marie-Luise Krause, Peter Kahane

Hrají: Ralf Hoope, Peter Aust, Simone Von Zglinicki, Matthias Günter, Christa Lehmann, Herbert Köfer, Regina Beyer, Helmut Schreiber, Joseph Schorn, Theresia Wider, Pedro Hebenstreit, Jörg Hochschild, a další
V českém znění: Marcel Vašinka, Filip Švarc, Lucie Vondráčková, Jan Maxián, Jaroslava Obermeirová, Hana Krtičková, Zdeněk Mahdal, Veronika Veselá, Jiří Zavřel, Johana Krtičková, Štěpán Krtička
Hudební spolupráce: Leoš Krtička
Zvuk: Jaroslav Novák