Poprvé se Spencer a Hill před kamerou setkali v roce 1968 při natáčení snímku Bůh odpouští … já ne!, naposledy o sedmnáct let později coby Superpolicajti z Miami. Pak se jejich cesty rozešly, protože poptávka po žánru filmů, v nichž se proslavili, poklesla.
Tak začali rozdávat facky každý sám za sebe. Ale znáte to – nikdy neříkej nikdy. Možná že se k sobě jednou vrátí. Bud Spencer se totiž nechal slyšet, že by rád převedl na plátno Cervantesova Dona Quijota a jako s parťákem samozřejmě počítá s Terencem Hillem.
Bud Spencer pochází z Neapole (narodil se tam 31. října 1929), jeho občanské jméno zní Carlo Pedersoli a spíš než na hraní v mládí myslel na sport. Byl výtečný plavec, hrál vodní pólo, třikrát reprezentoval Itálii na olympijských hrách a získal dvě stříbrné medaile.
Mezitím vystudoval práva a pak následoval svého otce, který byl bohatý průmyslník, do Jižní Ameriky. Itálie mu však chyběla natolik, že se záhy vrátil do Říma a snažil se prosadit jako skladatel populární hudby. Psal také muziku k filmům a statoval až do chvíle, kdy mu režisér Giuseppe Colizzi dal příležitost ve svém spaghetti westernu Bůh odpouští … já ne!
Právě v něm se poprvé setkal s Mariem Girottim alias Terencem Hillem a zrodila se populární komická dvojice chlapíků zcela protikladných povah. V 90. letech se Spencer stáhl herecky do ústraní, věnuje se hlavně muzice a před kameru se vrací spíš příležitostně.
Pseudonym Bud Spencer nosí od roku 1967 a jméno Spencer si vybral proto, že je velkým příznivcem amerického herce Spencera Tracyho. Oženil se v roce 1960 se svou studentskou láskou Marií Amato a mají spolu tři děti – syna Giuseppa (1961) a dcery Christine (1962) a Diamante (1972). Herec má pilotní licenci na letadla i helikoptéry a vlastní leteckou přepravní společnost. V posledních letech se hodně věnuje také politice. Je mluvčím pravicové strany Forza Italia a loni za ni kandidoval v římských komunálních volbách.
Terence Hill žije v Americe. Ve skutečnosti se jmenuje Mario Girotti a je o deset let mladší než jeho partner (narodil se 29. září 1939 v Benátkách). Jeho matka Němka pocházela z Drážďan, kde rodina zůstala až do konce války a přežila ničivé bombardování. Teprve pak se přestěhovali do Itálie a modrooký blonďáček se věnoval hlavně sportu.
Přesto si už jako třináctiletý zahrál svůj první filmový „štěk“, ale větší příležitost dostal až ve Viscontiho filmu Gepard. To mu bylo třiadvacet a mladíka s pohlednou tváří, který byl jako zrozený pro romantické role a navíc uměl německy, si všimli filmaři, natáčející mayovky.
Tak se stalo, že si Mario ještě pod svým vlastním jménem zahrál v indiánkách Vinnetou II – Rudý gentleman, Mezi supy, Petrolejový princ a Old Surehand. Při natáčení ve Španělsku se setkal se svou budoucí ženou, americkou tlumočnicí Lori Hillovou, a převzal její příjmení.
V roce 1984 debutoval jako režisér veselohrou Don Camillo o výstředním faráři, úspěch měla i jeho komediální kovbojka inspirovaná komiksovým seriálem Lucky Luke, v níž si zahrál hlavní roli. Žije střídavě v Itálii a v Massachusetts, s Lori má šestadvacetiletého syna Jesseho. Druhý syn Ross, kterého Hillovi adoptovali jako nemluvně, a jehož Terence považoval za velmi nadaného herce, tragicky zahynul v šestnácti letech při autohavárii.
Příbuzné texty:
• Hroši v Africe
• Deník Aha! – Dva machři mezi nebem a peklem
• Deník Aha! – Superpolicajti z Miami
• Deník Šíp – Malý unavený Joe