Během služby v armádě se cesty obou autorů rozešly, mezi armádní umělce se dostal jen Grossmann, Šimek sloužil u spojařů. Po absolvování vojny se zase dali dohromady (Grossmannovi vojenští lékaři diagnostikovali leukemii). V roce 1967 se tato dvojice, vyznávající recesi, parodii a někdy až velmi černý humor, dočkala pozvání do Semaforu. Uvedli se parodií na školní akademie- nazvanou: Besídka zvláštní školy.
obrazek
Později uvedli řadu úspěšných premiér: několik dalších Besídek, čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy v „besídkách“ dospěli až do polohy drsné politické satiry. S ní skončili na podzim 1970, když pak přešli z přímočarých ataků na narážky, dvojsmysly a také na zcela apolitický humor.
Povídky psali oba autoři původně pro svá jevištní vystoupení. Proto také první dva tituly /Povídky Š+G 1 a 2/ vydal Supraphon v letech 1994 a 1995 jako výběr z archivních zvukových záznamů inscenací této dnes už slavné dvojice, včetně dochované nahrávky interpretace jedné povídky Jiřím Grossmannem. V první polovině devadesátých let pak Miroslav Šimek shromáždil všechny kdysi vzniklé texty a připravil je pro úspěšné knižní vydání. To zahrnuje i povídky, které z ideových důvodů nebyly v období totality inscenovány ani natočeny. A právě tyto texty načetl v roce 1996 Miroslav Šimek za účasti publika v Divadle Jiřího Grossmanna exkluzívně pro Supraphon, který je ještě téhož roku vydal jako Povídky Š+G 3.
Obsah CD:
1. Výchovný koncert (8:24)
2. Branné cvičení naší školy (8:42)
3. Šumákovo hospodářství (5:59)
4. Quido shání nevěstu (6:20)
5. Maturitní večírek (7:58)
6. Jak jsem ochořel (6:23)
7. Můj první klobouk (7:25)
8. Jak jsme se vypořádali s big-beatem (6:45).
Celkový čas: 58:01 min.
Čte: Miloslav Šimek.